Skauting vítězí nad nepochopením.

Hlasy tisku o Táborech slovanských skautů.

„Heslo svoje — Bud připraven — splnili slovanští skauti i v provedení těchto slavností. Vidíte to na velmi zajímavé jejich výstavě, na vybudování a uspořádání táborů rozmanitých typů, z ukázek táborového života a činnosti skautské vůbec, ze závodů o slovanské mistrovství v tělovýchově a jiné."
„Podnik byl ohromující hlavně tvůrčí silou mládeže všech národů, hlavně ale z Československa, a obdivovat ji musel každý návštěvník táborů. Pohled na mravenčí ruch v táborech přesvědčil nás o tom, jaké energie, vytrvalosti a hlavně pevné vůle bylo tu třeba, aby podobný podnik se podchytil, uskutečnil a zdařil."
„Skauti slaví své svátky v přírodě, jejímiž jsou dětmi. Stáváte se mladými mezi nimi, vrací se vám vzpomínky na vlastní dětství a ožíváte ze rmutu všedního života. To nám, dospělým, přinášejí tito junáci a junačky. Dovedeme jim za to býti dosti vděčni? I jejich vůdcům?”
„Veliké dny táborů jsou za námi. Dni bratrství a vítězství myšlenky. Veřejnost se přesvědčila, jaká mládež roste ve skautských oddílech, jaké muže má národ v neznámých činovnících. Práce zapomenutých a stále zapomínaných a podceňovaných skautských oddílů objevila se v soutěži s jinými organisacemi jako nejryzejší a nejčistší.“
“I. slovanské Jamboree, konané tento týden v Praze, je ze slovanského hlediska událostí dalekosáhlého významu, neboť zůstalo vyhrazeno mládeži, zdravé, ukázněné, zanícené láskou k vlasti, vychovávané ku připravenosti a sloužící nejkrásnějším ideálům, aby opět po dlouhých letech světové války a poválečné nervosity znovu začla budovali na velkém díle sblížení slovanských národů.
„Kdo viděl nepřehledný skautský průvod kráčeti vesele a družně po Václavském náměstí, neodolal podívali se také na skutečný, intimnější jejich život ve stanech a na prostranství mezi nimi uprostřed kypící zeleně naší Královské Obory a na Trojském ostrově. Opravdu milo a radostno bylo se podívati na čilou družnost ve Slovanském táboře skautů.“
„V táborech mohli jste zblízka prohlédnout ovoce znamenité skautské výchovy —
a odnesli jste si upřímný 
obdiv pro skauting
a radostnou pýchu 
nad naším zdravým, statečným a samostatným dorostem.“
„Všechny slavnostní dny měly ráz upřímného a nadšeného přátelství, jež přímým poznáním skautů všech slovanských národů bylo ještě utuženo a prohřáto duchem naprostého sbratření.“ 
„Ruch, jaký panuje na tábořišti, je těžko popsati. Je nutno viděti tu pestrou směsici krojů, typu, slyšeti různé jazyky a veselé dorozumívání se skautů, kteří si navzájem oděv vyměňují."
„Sotva komu uniklo v těchto dnech, jak se Praha změnila, jak na několik letních dnů oživla, zjasnila, omládla. Tisíce skautů, které se sem sjely z Evropy, nechtíce, vtiskly Praze svůj ráz bujarého silného mládí ... Nebylo Čechoslováků. Jihoslovanů, Poláků, Bulharů a jiných; všecko se slilo v jedno jediné mladé, zdravé tělo a všichni byli našimi skauty. Opravdu, nový svět; ti hoši jsou jiní než my, invalidé světové války, škarohlídové, bručouni, zasmušilí, nevyrovnaní nespokojenci ... Všimli jste si, jak slušně, gentlemansky, ale zcela volně, přirozeně si ti hoši a děvčata vedli, jak jsou solidní? A jaká radost ze života sálá z jejich bytostí? ...“
„Mládí a skauting dělají zázraky. Jedno bylo každému nápadno: ta neobyčejná, všestranná ochota, vlídnost a přátelství — mezi dospělými návštěvníky! Čeští, němečtí, maďarští, polští, jihoslovanští rodiče a příbuzní jeden druhého zahrnoval pozorností a navzájem s blaženým výrazem ve tváři se dorozumívali o těch, kdo jsou jim největšími poklady na světě, o svých dětech. Vidouce, jak děti k sobě lnou a rozumějí si přes rozdíly jazykové, či různých vyznání, nechtěli zůstati pozadu. Tak v táborech skautských bylo viděti velké sbratření národů, skutečné a tím upřímnější."
„V petropavlovských dnech sjeli se do Prahy slovanští skauti. Je to veliká organisace, která si podobně jako náš Sokol uvědomila, že je pozdě léčiti propuknuvší již chorobu a že jedinou bezpečnou cestou k tělesně, duševně a mravně zdravému člověku je jeho výchova již v mládí. Proto vítáme slovanské skauty v Praze jako důležitého spolupracovníka v tomto budování lepší budoucnosti a přejeme jim i sobě, aby ve své práci vytrvali. O jejím výsledku nepochybujeme. Nemůže býti leč šťastný."