SVOJSÍKŮV SEN


Tábory slovanských skautů konané v létě roku 1931 měly být generálkou
na 4. Světové skautské jamboree, které se mělo v roce 1933 konat v Praze. Československo ale o svůj sen bohužel přišlo.
Pojďme si říct, jak to bylo.
 

Welcome to Prague. Welcome to Czechoslovakia. Asi takto mohl začít Antonín Benjamín Svojsík zahajovací ceremoniál čtvrtého světového skautského jamboree, které se mělo v roce 1933 konat v Praze. O pořádání velkolepé akce tenkrát kromě Československa stálo také Maďarsko, Nizozemí, Spojené státy Americké a Austrálie. Praha byla pro rok 1933 jasným favoritem volby i díky tomu, že jamboree bylo Praze "slíbeno" původně na rok 1928. 

Tábory slovanských skautů 1931 měly ukázat, jestli takový podnik Československo zvládne. Ve Stromovce se na přelomu června a července 1931 ubytovalo přes 15 tisíc mladých lidí z celé Evropy. Tábory byly úspěšné, a to i přestože skončily finančním deficitem. Všichni se těšili na to, že se za dva roky potkají znova. V říjnu 1931 spadla klec. Na světové skautské konferenci v Badenu nedaleko Vídně muselo Československo pořadatelství světového jamboree odříci. Účastníci konference byli zaskočeni, nikdo to nechápal. Proč? Na to odpovídá tento web.

A. B. Svojsík o jamboree

Alespoň jednou v životě vykonati pouť do Mekky, vystoupiti na posvátnou Fudži, zavítati do tajuplného Benaresu, je po staletí zbožným přáním každého Mohamedána, Japonce, Inda. A snahou každého skauta měla by být účast na světovém jamboree. Naše světová jamboree, o nichž zprávy a obrazy přinášejí časopisy celého světa, nesmírně přispívají k propagaci skautingu. Propagace plynoucí z jamboree je zvláště účinná, neboť časopisy všech jazyků rády přinášejí zprávy z jamboree, vždyť se jich zúčastňuje také mládež jejich vlastní národnosti a mají v čtenářstvu tudíž mnohem více zájmu než zprávy o podnicích z ciziny.